Neschopnost vidění barev v celém spektru - úplná barvoslepost - je velmi řídká, častěji se jedná o poruchy ve vnímání určitých barev.

Je to zpravidla porucha dědičná, neprogresivní (velmi důlež., zda toto klient ví). Získané poruchy se pak mohou objevit ve stáří, u neuropatií, sítnicových zánětů, glaukomu a po podávání některých léků, zejména kardiak.

Jsou porušeny čípky a jejich funkce - jelikož čípky, kromě vnímání barev, zajišťují též zrakovou ostrost (ZO), je tedy ZO rovněž snížena (viz též poznámka "Hodnocení vizu".)

Fyziologický stav správného barevného vidění se nazývá trichromazie - v oku jsou tři skupiny sítnicových čípků s pigmenty reagujícími na modrou, zelenou a červenou barvu

Anomálie se nazývají:
- protanomálie (vidí hůře červenou barvu)
- deuteranomálie (vidí hůře zelenou barvu)
Chybí-li úplně jedna skupina pigmentu, mluvíme o dichromazii a podobně i v této skupině:
- protanopie (nevidí červenou barvu) - deuteranopie (nevidí zelenou barvu) - tritanopie (modrou), zřídka.
Lidé s velmi vzácnou monochromazií mají pouze jeden čípkový pigment. V populaci se frekvence výskytu poruch barvocitu odhaduje na 8,5 % (8% muži a 0,5 % ženy). Nejčastěji se jedná o deuteranomálii.

 

Symptomy:
- snížená ZO
- světloplachost
- nystagmus
- zorné pole je zpravidla normální (někdy však může být i centrální skotom)

 

Diagnostika:
pomocí Farnsworthova testu nebo barevnými pseudoisochromatickými tabulkami aj.

 

Léčba:
- medicínsky: žádná
- funkcionálně: (brýle nepomáhají k plné ZO), tmavé brýle aj. pomůcky proti oslnění.

​

zdroj http://www.sons.cz/